Prvý příběh z dávných časů...

V neděli jsme dětem chtěli sestavit ze dvou palet houpací postel na ven. Když už jsme finišovali a bylo to potřeba zavěsit na jabloň, poslali jsme Colomba na půdu pro lano. Z tašky vysypal ještě karabiny a sedák a chtěl vědět, jak jsme se k tomu dostali. Takže Colombo, to ti byly asi 2 roky, když: upadla taška ze střechy do okapu a toužili jsme po spojení se světem v podobě internetu. Přišel zrzavej frajer z Dobnetu, vylezl na střechu s foťákem (musí vidět na předávačku), otevřel střešní vikýř, urval závlačku, okno sjelo do zahrady a zapíchlo se do trávy. Řekl mi, že buď udělá díru do střechy a my si koupíme za 2000 nějakou průchodnou tašku nebo se to může přidělat na komín, ale to ať si zařídíme sami. To dáš, Járo! Takže jsme vyrazili do Hudy, že pokoupíme nějaké lano, potom se Jarda odborně spustí pro tu tašku, a když už tam bude, přivrtne tu vopičárnu na net. Prodavači jsme vysvětlili situaci, zeptal se, jestli pán někdy lezl. Ano lezl na starou trafačku na sídlišti, ovšem po hromosvodu. Prodavač se orosil. Takže jsme pořídili sedák, něco lana, kýbl, karabiny, chtěl nám nacpat i jakousi osmičku. Investor to seškrtal, prodejce začal vymýšlet alternativu s přídavným lankem a s uzly typu "autíčka". Pak do toho Járu zavázal, ten si to vyfotil mobilem, aby doma věděl, jak na to. Colombo se nudí, tak před sebou strká po prodejně štafle a shazuje vystavené boty. Štafle hrozně vrzaj, prodavač je nějakej nerves, mně je to jedno, jsem unavená. Nákup jdeme oslavit do cukrárny........Tak takhle to tedy bylo, milý Colombo!

zapsala Bobule!

Kdo je připojen

Právě přítomno: 38 hostů a žádný člen