Kočičí blog


Svařovačka – podzim 2011

Ahoj,tak mi to zase nedá a sedám ke klávesnici, abych se s Vámi podělila o zážitky. Motám anděly z drátků a aby to bylo krásné a úžasné, půjčil mi Jára loni od maminky kolegyně svařovačku na igelit. Byla jsem z toho naprosto nadšená, ale maminka to chtěla vrátit. Pokusili jsme se jí uplatit, ale nechtěla o tom ani slyšet, prý srdeční záležitost, nebo co. Tak se Jára hluboce zamyslel a překvapil mě koupí mé vlastní svařovačky ETA. Hned jsem to vyzkoušela, ale ejhle, byly tam dva dráty a dělalo to 2 sváry, tudíž dost blbý. Tak jeden Jaroušek ufiknul. Teď to bylo perfektní. Akorát tam ještě byl takovej undrholt, který odsává vzduch. To andělé nepotřebují, tak to manžel ustřihl také. OK. Teď to zavařuje fakt skvěle. Najednou se udělal na drátu ohýnek a přepálil se. Tak jsem na netu objednala náhradní dráty, pro jistotu 3. Nejdříve jsem uvažovala o nějakém zvonkovém, ale pak mě síla zodpovědnosti přesvědčila. Jeden večer jsme zasvětili výměně drátu. Ztratili jsme nějakou pružinku a na druhé straně to J.urval od trafa, naštěstí mám i letovačku, není problém. Paráda. Sice to nebylo natažený, takže to dělalo pytlíky s vlnovkou, ale dobrý. Asi  po 40 andělech opět ohýnek a přepálenej drát. Už to máme nacvičený, natahujeme, teď pořádně....a přervali jsme ho. Tak máme poslední drát. Poslední pokus, už vypadávají všechny trafa, některý se urvaly, celý to letí do popelnice. V podstatě nám dochází, že jsme to pohnojili tím fiknutím prvního drátu. Jára slibuje novou. Koupili jsme na Aukru = německou, prý jí používaly na zabíjačku, už došly prasata, tak jí pouštějí dál .....má příběh, to mám ráda. Je s jedním drátem, nic nefikáme a svařuje jako bohyně.....

zapsala Bobule

Vaříme – léto 2011

Ahoj.Tak konečně se dostávám k sepsání ozvěn na dovolenou. Byli jsme v Chorvatsku, bylo to perfektní a vše jak má být, sluníčko svítilo, moře bylo teplé a slané, kytky kvetly, zmrzlina osvěžující, cigaretky chutnaly, večery vlahé a při víně povznášející. Až do té oné chvíle, kdy jsme chytili na NAŠÍ terase štíra. Nejdříve proběhlo hromadné focení a pak odchyt do skleničky. Měli jsme ho až do odjezdu, jmenoval se Labinek a Renata si ho chtěla odvézt do Prahy. Naštěstí jí to rodina zakázala a Labinek byl opět vypuštěn. Podnikali jsme výlety a při jednom se to stalo. Jára se začal tvářit divně a prej že se něco děje, asi vaříme auto. Zastavil, otevřel kapotu nad kterou byl totálně horkej vzduch, úplně se chvěl a nádržka na vodu hlasitě klokotala. To mně stačilo, vzala jsem roli papíru a odešla do houští. Když jsem se vrátila, už do chlazení nalil 1,5 L dobrý vody a jeli jsme dál. Vynadala jsem mu, že to má hlídat a prý koupíme ještě destilku. Nalili jsme tam další 2 litry destilky, ta jen zašuměla. Výlet OK, pominu fakt,  že v hospodě se dcera trochu pobryndala vodou a než jsem se ohlídla, byla svlečená do naha včetně botiček!!! Nadešel odjezd domů, naplnili jsme flašky vodou a vyjeli. Řekla jsem manželovi, ať se udržuje svěží a ve formě, protože JÁ tedy za volant rozhodně nesednu. Když jsme jeli z kopce, bylo to v poho, pokud nahoru, vařili jsme. Bylo to podle stejného scénáře, dojeli jsme na parkoviště, kapota - dým, otevřít nádržku, dolejt co máme, naplnit flašky, Bobule odchod na wc. Ovšem, jednou jsme nedojeli na parkoviště, byli jsme na dálnici - kapota - dým, otevřít nádržku, dolejt co máme, Bobule za svodidla. Nakonec jsme dojeli až k nám, Jára cosi rozšrouboval, zjistil, že je tam uraženej termostat, objednali jsme ho na netu, vyměnili. Takže to dobře dopadlo. Ne nedopadlo. Vaříme pořád, jeli jsme do Hornbachu snad 2 hodiny, už jsme se vypracovali, lijeme tam vodu z potoka - ta vydrží, je hodně studená...Akorát že v Černošicích rána a ulítlo celé víko od nádržky s vodou. Ještěže jsem koupila v Hornbachu prozíravě takovou stříbrnou pásku.....tou jsme to omotali a dojeli. Teď jezdí J. vlakem, ráno zaspal, ale dnes jsme si vyzvedli opravenou Beatku. Zítra jedeme na výlet do Radotína.....

zapsala Bobule

Prstýnky – Velikonoce 2011

Ahoj,   tak jsem si stěžovala, že o zážitky je nouze. Poučení - příště si nestěžovat!   V neděli  jsem z barevné fimo  hmoty válela malá vajíčka, moc to nešlo, sundala jsem si prstýnky, abych si je nezadělala a položila na stůl. Válela jsem je celé odpoledne a večer. Nakonec jsem je upekla, uklidila ten binec z malých igelitů od fima a zahájila jsem velký úklid, protože "takhle už se vážně nedá žít". Uklízeli jsme hračky, luxovali, vytírali šťávičky. Ráno jsem šla "na jisto" pro ty prstýnky - bylo tam stále krásně uklizeno, leč prstýnky nikde. Začala jsem hledat a okamžitě se mi udělalo špatně. No jestli jsem je vyhodila do plastů - tak ty Jára ráno odvezl, pokud do koše, tak jsou v popelnici a dneska jezdí popeláři. Zavolala jsem Járovi, ať se vrátí a jede do těch plastů, prej tam ten pytel vysypal, aby tento ušetřil, já jsem letěla do popelnice pro koš ze včerejška. Ten byl úplně zauzlovaný, začala jsem tam hrabat, byl tam ten bordel z luxu a dva prstýnky přichycené do obalů od Fima!! Máma říkala něco o prdeli a klice, babičce a andělech. Jeden prstýnek byl snubák a ten druhý po babičce. Volala jsem manželovi, že už je mám, na to prý čekal a obrací se do práce. V hrůze jsem se podívala na hodinky a zjistila, že už vlak nestihnu, opět jsem tedy zavolala Járovi, jestli by nebyl tak laskav a nevzal mě s sebou autem. Prý už se otáčí po třetí.....

zapsala Bobule

Přípravy na cestu - léto 2011

Jára přijel z práce a říkal, že v autě nějak přeskakujou CD, dokonce i originály. To je blbý, chystáme se do  Chorvatska a děti budou vyžadovat pohádky. Tak začal hledat na netu,  kterak se dostane do toho přehrávače, prý zatáhnout za čudlík hlasitosti  a .....urval celej panel. Fajn. Tak začal shánět celou mechaniku, no,  tato záležitost se pohybuje od 5-10tisíc a to ohrané. Ale některé byly  téměř s jukeboxem -narve se 6 CD někam do kufru a ovládá se od řidiče!!  Ani na Ebay nebyla situace lepší. Nakonec vybral cosi za těch 5. No a  vyškubl celou mechaniku, když bude mít novou a začal se tam vrtat  šroubovákem. A hle - vypadla desetikoruna! Takže to zase zašrouboval a  začal to instalovat zpátky do auta - co kdyby to šlo, že? A?....  Ano,CDčka fungují, zlaté děti. Ze svého pohledu

zapsala Bobule

Jak jsme zapojovali venkovní osvětlení. – podzim 2010

Loni jsme měli krásná vánoční světýlka, blikací, dali jsme je na živý stromek v kontejneru, který jsme posunuli na balkon, aby Colombo před spaním na něj viděl. Sice ten stromek označkovali kocouři  a tento uschnul, ale byla to krása. Letos jsme vytáhli světýlka, zkusmo je zapojili, blikla a zhasla. Colombo začal řvát. Viděla nás přes plot sestra a prohlásila, že je to jasný, že vyhořelo trafo s tim blikánim a máme ho vyškubnout a zapojit bez toho. Co bych pro děti neudělala, že? Šli jsme tedy do tepla a začala jsem holit drátky. Jenže. Tyto byly opravdu tenké, takže jsem je pokaždé přeřízla. Napadlo mě tedy, že bych je mohla opálit. Drátky byly bez bužírky a teď jak to zapojit? Smotala jsem je dohromady a přimotala k těm druhým. Zapálenou  svíčku jsem měla (holení drátků), odehnala jsem děti do kouta a strčila kabel do zásuvky. Rána a v tu chvíli zhasnul celý barák - až na tu prozíravě zapálenou svíčku. Našla jsem čelovku a šla na pojistky. Co bylo spadlý, to jsem nahodila, ale efekt žádný. Aby taky jo, když jsem vyhodila centrální pojistky, které jsou venku před plotem. Tak jsem to napravila a synovi slíbila nové. Babička jela do Lipenců, tak dostala za úkol pořízení nové iluminace. Nechali jsme si koupit hned troje, jedny ven, jedny na stromek do bytu a jedny na okno. Venku krásně svítí, na vánočním stromku uvidíme a na okně? Udělala jsem z drátu velkou rybu a tu omotala světýlkama. Zjistila jsem, že jedna větev s žárovkama nesvítí, opálila jsem tedy dráty........

zapsala Bobule

Strana 6 z 6

Kdo je připojen

Právě přítomno: 101 hostů a žádný člen