Deníček - 10. až 12. den

Nadmořská výška dělá své, na silnici jsou naházené šutry, klády, sem tam vrak auta. 8 km jdeme 2 hodiny, vede nás nějaká indiánka, která nasadila zběsilé tempo, vede nás zkratkama a pořád se usmívá. Jsem vorvaná jako borůvky. Dozvídáme se, že stávkuje nějaká ropná společnost, a ty šutry naházely na veškeré silnice, toto trvá již 14 dní, ta mrcha v cestovce to ale musela vědět, co my, my jsme chtěli jen do Copacabany, ale někteří měli zaplaceno do La Plazu! Máme hotel s výhledem na Titicacu za 110B/2 noci. V přístavu chceme koupit výlet na Isla del Sol, prý mají obsazeno, půjdeme sem ráno a uvidíme. Škrábeme se po křížové cestě na kopec nad městem, je to síla, opět vorvaná jako borůvka. Je tady nádherný výhled, potom lezeme na protikopec a čekáme na západ slunce. Po západu se okamžitě ochladí a ráno bude ještě hůř, protože jsou zamrzlé kaluže. Není tady signál, tak jdeme na internet. Ten tady provozuje nějaká komuna mladých lidí z celého světa a doporučují nám hospodu naproti, kterou taky vlastní, že prej tam bude živá hudba. Nakonec tam nejdeme, protože mám teplotu.

11. den: Vstali jsme v 7h, jdeme na snídani, ale ta prý bude až v 8h. Šli jsme tedy do přístavu, jestli bude nějaká loď volná, začal se nám nabízet nějaký chlap s lodí za 300B. To je moc, nakonec se objevili 4 další turisti, tak to bereme. Za hodinu jsme na ostrově, naštěstí jsme mu zaplatili jen půl peněz, protože sedíme na útesu a chlap i s lodí mizí. Asi za 15 min se zase objevil, v přístavu mu dáváme zbytek peněz, chce víc, ale má smůlu. Odpoledne poleháváme na pláži, za námi hraje rodinka včetně babičky fotbálek, my bychom to neudýchali. Na večeři jdeme na ulici, tady to žije, zkoušíme na rozjezd plněnou placku a potom jdeme do kryté jídelny. Máme posledních 100B, které jdeme roztočit do té hospody s živou hudbou.

12.den: V hotelu dostáváme ke snídani jen kafe, tak jdeme na pořádné desayuno naproti. Musíme se najíst, abychom měli sílu dojít na ty hranice. Přešli jsme hranice, kolektivem (2s) jsme jeli do prvního města za hranicemi – Yunguyo. Zde jsme přesedli na další colektivo, které jede do Puna (5s). Po 3/4 h zpoždění vyrážíme, bágly máme na střeše, v každé vesnici vyřvávají Puno, Puno! Kupujeme lístky do Cuzca (20Sol/1 os – 8 hodin)