Deníček - 16. až 18. den

17.den: V 7.15 začínáme hledat stezku na Machu Picchu, je to dost složité, jde se daleko za město po silnici, kde vozí autobusy turisty (6$ jedna jízda) na MP, pak se dojde ke dvěma mostům, přejdou se a pak je už šipka nahoru. V 9.15 jsme na místě, lístek 77Sol/os. Pohled je to opravdu úchvatný, město mezi skalami. V tuhle hodinu je tady jen pár turistů, tak si všechno můžeme v klidu prohlédnout. Sluneční pozorovatelna, chrám tří dveří, třech oken, hrobka, vězení, dole se pasou lamy. Máme pěknej hlad, máme jen zbytek oříšků, protože v Lonely Planet psali, že šacujou baťohy, ale není to pravda. Zpátky jsme šli také pěšky. Odpoledne jsme si šli prohlédnout městečko a místní lázně, ale byly hrozně špinavé, protože se sem choděj mýt místní. My neplatíme, protože dáváme u vstupu obrázek Pražského jezulátka a jdeme zadarmo. Pozn.: V téhle zemi nikdy nemají drobné nazpátek. Ať se platí 10 Sol nebo 50 Sol.

18.den: Vstávali jsme v 4.45, protože u vlaku máme být v 5.15h. Dojeli jsme do Ollantaytamba, odtud kolektivem za 1,50S/os do Urubamby a za 2,50S do Cuzca. Ona ta cesta měla stát 3 soly, ale my se spletli a tvrdili mu, že jsme z Cuzca přijeli za 2, tak jak to, že teď chce 3! Byli jsme tak vytrvalí, že jsme jako jediní jeli za 2,50. V Cuzcu jsme se ubytovali v takovým chlívku na dvoře za 15S/noc. WC a sprcha přes dvůr, elektriku prej pustěj v 17h. No uvidíme. Jdeme do muzea Qoricancha, které je taky na „boleto turistico“ a večer na folklórní tance. V Cuzcu jsou dnes pouliční divadla a hned jak se někde objevíme, hned účinkující křičí na Petra :“ Hallo, Mister!“ Péťa je všude vyšší o hlavu až dvě, tak hned zaujme. Dav se otevřel, on byl vtažen, dav se zavřel a pak jsem ho již neviděla, nicméně náměstí se bavilo. Prý tam tancoval, či co. Večer, na folklórních tancích se situace opakovala, indiánka, která seděla před námi se otočila a už si ho vlekla na podium. Dnes mě dostihla Monthezumova pomsta, asi z té včerejší divné majonézy.